Dětský zvěřinec slaví zimní slunovrat 2014

Co nás vedlo k takovému setkání? Hlavně radost z toho, že vidíme radost v dětech a chtěly jsme, abyste s námi prožili atmosféru, kdy jsou bezinky spojené v ranním kruhu či při divadelní tvorbě, abyste si o tom mohli spolu lépe povídat. Chtěly jsme zachovat lehkost jejich chování jako na bezinkovské půdě, chtěly jsme všem dopřát, aby byl dětský i dospělácký zvěřinec propojen v jeden zvěřinec, kdy si všichni umíme vychutnat svá otevřená srdce a nikdo si nepřeje nic jiného, než si dobře porozumět se svými dětmi… Cítím, že se to povedlo, děkujeme všem za kreativitu vloženou do akce, za dobroty na stolech, za příspěvek na pronájem sálu, za atmosféru blízkosti, která se nám povedla vytvořit společně a za tu úžasnou bubnovačku na závěr

My jsme si to opravdu moc užily!

Bezinky zebra, kočka, liška a divoká kočka

P.S.: Kdo nerozumí, proč dětský zvěřinec, doporučujeme přečíst stejnojmennou knihu.

Šamanské bubny už zní

Počkala jsem si se článkem o výrobě šamanských bubnů, až uschnul i poslední uzel jelení kůže a buben zarezonoval prostorem, hraje, zpívá, duní a povídá už svůj příběh…a zítra se o něj poprvé podělí i s našimi bezinkami:)
Jak takový buben vzniká (vznikal v Bezince)?
Nejprve se člověk uvnitřní, zpřítomní, nasaje tvořivou atmosféru a poraduje se z přítomnosti stejně laděných duší…. a poté se může pustit do díla.


Začíná se se seznamováním s jelení kůží, ze které se vystřihne dlouhatánský provaz, který nám poslouží k napínání kůže.

Poté se do kůže ve tvaru kruhu udělají po obvodu dírky (vzdálenost cca 2 články prstu), kterými se pak napínací provaz provléká, a pak se napíná a napíná, až je to napínavé nejen pro prsty….a po nějaké době napínavého dobrodružství je napnuto, vytvoří se rukojeť a je hotovo…

Pak ještě palička z nejlépe tvrdého dřeva, stromům jsme poděkovali darovaným tabákem….

…a pak už jen trpělivost, nechat ho tři dny být a schnout a ladit se na prostředí, ve kterém bude znít…

Buben patří bezesporu mezi nejstarší hudební nástroje, jeho zvuk komunikuje s tělem na buněčné úrovni, připomíná tlukot Matky země, harmonizuje, tedy patří k nám a já děkuju, že jsem ho mohla pro bezinku stvořit:)

Lucie

Foto: Jirka Javorek

Další fotky z akce pak najdete v galérii na Rajčeti.

Ohlédnutí za brigádou 15.-16.3.2014

I když nás počasí po prosluněném týdnu lehce prověřilo (vnímám ho i tak vzhledem k předpovědím jako milosrdné), tak se nás sešla příjemná parta nadšenců, mohlo nás být přes 50, která se nezalekla žádné

výzvy a jako děti z lesní školky jsme tvořili:) A tak vznikla spousta prvků zahrady, které děti ocení. Prohlédněte si fotky, neboť více než slova hovoří činy.
Více fotek pak naleznete v galerii na Rajčeti.

Díky za všechny Bezinky Lu

Představujeme Vám a vítáme posledního pedagoga v Bezince – Vlaďku Nitrovou!

Pocházím z Orlové, ale kořeny mých předků sahají do beskydských hor, do Horní Lomné, kde se cítím doma. Tam jsme jezdívali na chatu každé léto a řádili s mými bratranci, sestřenicemi a kamarády. Byly to vždy úžasné prázdniny plné dobrodružných výprav a her v lese, radostného čachtání v potoce, večerních ohňů a luxusních koupelí v lavoru u nahřátých kamen…
Celé období mé docházky na ZŠ a SŠ by se daly shrnout do tří slov – turistický oddíl Práčata. Úžasná parta kamarádů s Jiřím Vilhelmem jakožto vedoucím. Tady začalo mé intenzivní poznávání přírody a sebe sama. Výšlapy na hory, orientační běh v terénu, čtení z mapy, práce s buzolou, spaní pod hvězdami, noční výpravy, ranní rozcvičky a otužování v ledové řece, v zimě běžkování, týdenní pobyty na horách, letní tábory… A také společné zpívání (Nohavica, Kryl aj.), večerní čtení z knih (objevení Egypťana Sinuheta a Tuláka po hvězdách), velká přátelství…
Souběžně s oddílem jsem se aktivně věnovala i sportu – volejbalu, badmintonu, lezení. Sport sám o sobě mne velice bavil, ale méně už konkurenční prostředí, ve kterém jsem se necítila dobře.
Nyní žiji v Raškovicích s mužem Alešem a dcerkou Kytičkou. Jsme spolupoutníky. Bydlíme v domě blízko řeky Morávky, doslova v náručí beskydských kopců.
Považuji za velké požehnání, že jsem mohla být nádobou, skrze kterou přišla na svět nová bytost. S Květulkou přišly a přicházejí ohromné výzvy a velká témata týkající se mého sebepoznání, bytí v přítomném okamžiku, učení se Lásce bez očekávání, bez lpění, bez podmínek…
S Bezinkou se vracím zpátky do lesa, k dobrodružstvím a hrám, ke svobodě a spontánnosti. Chci Být s dětmi, s plnou pozorností. Společně s nimi řádit, tvořit, radovat se, zpívat, tančit, běhat, učit se o Matce Zemi, Vesmíru, prohlubovat úctu k Životu. Chci dětem nabízet ze sebe, ze svých zážitků a nechat je, ať si samy vyberou. Chci je pozorovat a vytvářet jim svobodný a současně bezpečný prostor, aby mohly poznávat samy sebe v přirozeném prostředí přírody a v partě kamarádů, zažívat vlastní zkušenosti, nacházet své vlastní limity a hranice, přijímat druhé i sebe. Chci, aby se cítily „správně“ a stále si byly vědomy své jedinečnosti. Chci, aby našly svůj Dar…

Vlaďka N., 12.2.2014
————–
Z životopisu:
Instruktorka v turistickém oddílu Práčata (5 let)
VŠ studia na Obchodně-podnikatelské fakultě v Karviné
Pedagogická fakulta Ostravské univerzity – Doplňkové pedagogické studium
Učitelka anglického jazyka a ekonomiky na SŠ ve FM (3 roky)
Překladatelka v AJ v softwarové firmě (7 let)
Ráda: chození po kopcích, literaturu, jógu, běžkování, výrazový tanec (taneční dílna B. Bartecké), bubnování na djembe, zpěv, taichi, pletení z pedigu a kreslení.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Lukáš přemítá nad výchovou aneb jak by chtěl vést děti v Bezince

Dítě sedí v mechu a pozoruje brouka jak leze. Dává mu do cesty překážky. Má radost. Brouk překonává překážky, dítě si s broukem hraje. Brouka zabije, už radost nemá, uvědomuje si následky svého činu, omlouvá se. Příště bude jednat opatrněji.

Každý člověk si musí prožít své zkušenosti, jinak bude opakovat ty samé chyby dokola. Každý se potřebuje spálit, aby věděl, že na plotnu sahat nemá. Když dítěti řeknete nedělej to, udělá to, nebo ho to nutí udělat. Chce to zkusit, touží po té zkušenosti. Jen přes autoritu (strachu z ní) dítě uposlechne. Jakmile se však autorita ztratí z dohledu, udělá to, co chtělo – v tom lepším případě. V tom horším, v něm zanechá tato zkušenost s autoritou nedohledné psychické defekty.

Proč tomu tak je? A teda jakým způsobem vychovávat děti? Je správná taková „autorita“?

Navazuji na myšlenky J.J. Rousseau, který věřil tomu, že dítě se rodí jako bůh, který je čistý, neposkvrněný výchovou dospělých. Význam slova výchova v dnešním světě, chápal podobně jako já, jako nucená psychosociální deformaci jedince, podvolování se měšťanským návykům a zlozvykům, které jsou časem považovány za normu slušného chování. Velkou chybou, dodnes aktuální, je, když je výchova vedena autoritativně, encyklopedicky, učením pouček slovo od slova bez pochopení a porozumění, bez propojení disciplín, hromadně bez přemýšlení. Tato výuka vedena transmisí z hlavy do hlavy je pomalá a namáhavá, útrpná pro obě strany. Takto by to nemělo být. Učitel, který má rád své povolání a těší se z něj jej dělá dobře. Dítě, které se těší do výuky, je to dítě, které se správně edukuje. Pokud je tomu jinak, jsou v prostředí vyvolávány špatné vibrace, které formují nevhodně prostředí výuky.

J.J. Rousseau se prochází po lese se svým žákem a povídají si, nenuceně, jen tak o všem možném. Rozhovorem se od sebe učí. Oba. Zážitky se nabízejí samy, prožíváním nabývá zkušenost ze které bude žák čerpat po celý život. Tato zkušenost je nabytá vzpomínkou a je nejlépe zapamatovatelná. To, co se naučíme o přírodě z knihy zapomeneme během pár okamžiků, to co se naučíme zkušeností, názorností, máme na celý život. Všechny smysly jsou v pozoru a člověk doslova nasává poznatky. Už ve starověkém Řecku toto znali. Diskutující filozofové se procházeli přírodou a ta jim sama nabízela názorné demonstrace myšlenek. Pouhým pozorováním se toliko poučili o všemožném dějství. My můžeme také. Jen se okolo sebe dívat pozorněji, nasávat prostor a čas trochu jako děti- tady a teď a své poznatky sdílet s okolím.

Lukáš K. 21.1.2014

IMG_7675

Nechť je jídlo tvým lékem a tvým lékem nechť je jídlo!

Nabízím k přečtení zajímavý článek o potravinách a jejich vlivu na vznik civilizačních onemocnění.

http://www.osud.cz/pricina-rakoviny-znama-jiz-od-roku-1923-kyselost-pred-kterou-neni-uniku

V praxi nás bude zajímat především tato tabulka:

Kyselinotvorné potraviny:

  • Rafinovaný cukr a jeho deriváty. Je ze všech potravin nejhorší, protože neobsahuje bílkoviny, tuky, vitamíny ani minerály, nýbrž pouze uhlovodany, které nadměrně škodí zejména slinivce břišní. Jeho pH je totiž až 2,1 (velmi kyselé).
  • Maso (prakticky všechny druhy)
  • Výrobky živočišného původu – mléko, sýry, smetana, jogurty atd.
  • Rafinovaná sůl
  • Rafinovaná mouka a všechny její deriváty, jako jsou těstoviny, dorty, sušenky apod.
  • Chleba
  • Margaríny
  • Kofein
  • Alkohol
  • Tabák
  • Veškeré průmyslové a konzervované potraviny, které obsahují umělé chemické konzervanty,barviva, aromata, stabilizátory atd. atd.
  • Antibiotika a obecně téměř všechny průmyslově vyráběné preparáty a léky

Zásadotvorné potraviny:

  • Veškerá syrová zelenina. Některá má sice kyselou chuť, ale v těle se zásadně změní a stane se zásaditou.
  • Ovoce. Například citron dosahuje v těle velmi vysokého stupně zásaditosti (nenechte se zmást jeho velmi kyselou chutí).
  • Mandle. Jsou rovněž velmi zásadité.
  • Celozrnné obiloviny: jedinou zásadotvornou obilovinou je proso. Všechny ostatní obiloviny jsou bohužel už lehce kyselé, ale ideální strava musí obsahovat i určité procento kyselin, takže je dobré jíst i trochu obilovin. Veškeré obiloviny se ale musí jíst uvařené.
  • Přírodní med. Má rovněž velmi vysokou zásaditost.
  • Chlorofyl. Zelené, nevařené či jinak vůbec neupravované rostliny totiž obsahují zcela původní přírodní chlorofyl, který je velice zásaditý.
  • Voda. Je velice důležitá pro přirozenou tvorbu kyslíku v našem těle Buďte proto pořád dostatečně dobře zavodnění, pijte ji ale jen po malých doušcích a raději po celý den.

V článku se dozvídáme, že bylo vědecky dokázáno, že kyselinotvorné potraviny jsou zdraví škodlivé. Důkazy nicméně nemusíme hledat pouze ve vědeckých statích. Například japonský stravovací systém a životní styl Makrobiotika, založený na taoistickém principu energií jin a jang rozděluje potraviny dle kvality energie. Existují potraviny příliš jin (např. cukr, alkohol, káva, mléčné výrobky, určité druhy mléka a další) a naopak potraviny velmi jang (maso, vejce, sůl, určité druhy mléka, bílá mouka), oba extrémy zdraví škodlivé. V tzv. „ pásmu zdraví“ pak najdeme v podstatě veškeré potraviny, které se ve výše uvedeném seznamu nachází mezi zásadotvornými (především celozrnné obiloviny, ovoce, zelenina, ořechy, semena, luštěniny a také ryby a mořské plody).

O fundovanosti a znalostech většiny našich samozvaných výživových poradců sice pochybuji, nicméně i u jejich doporučení často nacházíme tyto prvky.

Domnívám se, že bez ohledu na to, jakým způsobem se člověk stravuje, vyřazení kyselinotvorných potravin z jeho jídelníčku nemůže být nikdy ke škodě (a z vlastní zkušenosti vím, že právě naopak, bude mu k velkému prospěchu).

Jako hlavní kuchař budu v Bezince sestavovat jídelníček tak, aby v něm vždy místo bílé mouky byla buď celozrnná, nebo přímo celé obilí, pokud budeme mlsat sladkosti, tak jedině slazené medem nebo rovnou přirozené nerafinované cukry nacházející se v ovoci. Solit budu velice střídmě. Pokud bude v kuchyni konzerva, vězte, že uvnitř nebude žádný produkt s extrémně dlouhou trvanlivostí, ale buď nějaké voňavé koření, ořechy nebo semínka.

Maso buď vůbec, nebo zřídka, a to pak nejvyšší kvality z domácí produkce. To bude záležet především na Vás rodičích a na Vašich preferencích.

Pavel

P.S. Fotka je z tureckého tržiště plného zásaditotvorných potravin.

IMG_1609

Oslava zimního slunovratu 21.12.2013

Pár fotek a dvě krátká videa z oslavy zimního slunovratu.

http://www.youtube.com/watch?v=CuA4igSjcSU
http://www.youtube.com/watch?v=Dnjm6HCCQ5c

Pozvánka na oslavu zimního slunovratu

O intuitivních hrách

Před několika dny jsem ukončila dvouměsíční setkávání při hrách z intuitivní pedagogiky, které vedla Michaela Holušová, žena, která se účastnila mnoha setkání na toto téma v Německu, Slovensku i Česku a vybírala pro nás hry, které budu moci s radostí uplatňovat v naší Bezince. Při hrách dochází k propojování mozkových hemisfér, dochází k odpojení se od ega a posuzování, neboť při intuitivních hrách se nehodnotí, nic není špatně, jen se učíme zdokonalovat své schopnosti a každý účastník hry cítí, kde má své rezervy a své strachy, které je třeba překonat. Rozvíjí se pohybové dovednosti, poznáváme své hranice, procvičují i prožívají se všechny smysly, rozvíjí se důvěra ke spoluhráčům a schopnost vzájemné koordinace. Zaujalo mě, že při hrách tohoto typu nejde o soutěživost, ale zejména o spolupráci, o radost z hravosti a bytí vůbec. Během osmi setkání vznikla z dospělých skupinka smějících se uvolněných lidí, jejichž vnitřní dítě se radovalo. Při posledním setkání hrály shodou okolností s námi i mé děti a jejich nadšení, radost z překonání sama sebe i živelnost projevená díky pestrosti her mě ubezpečily v tom, že cesta intuitivních prožitkových her je pro Bezinku ta nejlepší! Koho zajímá toto téma víc, můžete shlédnout např. toto video: http://www.youtube.com/watch?v=xKd07oXa5Wo.

Lu

Beseda o Bezince 12.12.2013 v Českém Těšíně

Zveme Vás na besedu o lesních školkách, ale hlavně o Bezince                                         ve čtvrtek 12. prosince 2013 v 17 hodin v Centru Ladbyringo v Českém Těšíně.

Beseda tesin_vetsi
Zveme Vás na první rundu besed o lesních školkách, ale hlavně o Bezince!

Beseda o lesních mateřských školkách a o Bezince, lesní školce v Pálkovicích