Oblečení a vybavení

! Tento seznam doplníme o tipy na jednotlivé výrobce oblečení a vybavení, které se nám osvědčilo.

Prosíme rodiče, aby vybavení i oblečení bylo podepsané, moc nám to pomůže při každodenním oblékání a hledání. Děkujeme.

Vybavení (celoročně):

  • Batůžek s prsním popruhem (lze došít)
  • Do baťůžku: náhradní ponožky/punčochy, kalhotky/slipy,  kapesníky, malou skládací karimatku nebo podložku, pláštěnku, dopolední svačinu v krabičce a pití (v zimě v termosce nebo v termoobalu)
  • Spacák pro odpolední odpočinek + polštářek, oblíbený plyšák

Oblečení:

Celoročně

  • Taška s náhradním oblečením (zůstává v jurtě): bunda, mikina, tepláky, punčocháče (v zimě), ponožky, kalhotky/slipy, triko s krátkým/dlouhým rukávem, gumáky.

Prosíme o průběžnou kontrolu tašky a její doplňování.

Léto

  • Pevná obuv (otevřené sandály jsou nevhodné)
  • Triko s krátkým/dlouhým rukávem, tepláky, mikina, šusťáková bunda
  • V případě mokra – nepromokavé svrchní kalhoty
  • Pokrývka hlavy

Zima

  • Triko s dlouhým rukávem – funkční spodní vrstva (vlna,  hedvábí, syntetické materiály)
  • Mikina – střední, zateplovací vrstva (fleece, vlna)
  • Bunda+oteplovačky/kombinéza – svrchní, izolační vrstva, nepromokavá a větruodolná
  • ponožky, rukavice (jedny náhradní v baťůžku), nákrčník/šála, čepice/kukla
  • Pevná nepromokavá obuv

K oblečení v zimě ještě trochu povídání, které je převzato z www.lesnims.cz.

„Neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení“

Cibulový systém

Během celého roku je uplatňováno tzv. „cibulové vrstvení”. V zimě má být spodní vrstva hřejivá, tedy ideálně vlna (pokud ji děti snesou) nebo funkční prádlo. Obě varianty mají tu výhodu, že i když se dítě potí, prádlo hřeje dál. Následují podle  potřeby další 1 až 3 vrstvy, které opět hřejí a zároveň izolují (což je výhodou cibulového vrstvení oproti jedné silné vrstvě, která snadněji profoukne a nevytváří meziprostory udržující stabilní teplotu). Pro zahřátí se vedle vlny také velmi hodí fleece. Poslední nezbytnou vrstvu do mrazu představuje ochranný mastný krém na obličej a na ruce.

Vrstvení je stejným způsobem uplatněno i na nohy. Svrchní kalhoty by měly být v první řadě vodotěsné. Bunda by měla být teplá a prodyšná. Pokud padá déšť se sněhem, má nepromokavost přednost, děti tedy často nosí zateplené pláštěnky. V nich se ale velmi rychle přehřívají. Při vrstvení oblečení je také třeba myslet na to, aby nebránilo dětem v pohybu. Obvykle se nedoporučuje nosit kombinézu, či kalhoty s laclem. Na druhou stranu – pokud si děti hrají ve sněhu, má kombinéza své výhody a je-li dítěti teplo, krátká chvilka vyvětrání a rychlý návrat k pohybu nezpůsobí promrznutí.

Záludné maličkosti

Během mrazivého větrného dne rychle pocítíme, kde má oblečení skuliny, kudy může mráz či sníh proniknout. Častým problémem je přechod bot a kalhot. Řešením je buď guma na okraji nohavic přetažená přes podrážku bot nebo návlek podobný tomu, co mají běžkaři, který přechod zvenku překryje a utěsní. Také při volbě rukavic je třeba myslet na jejich propojitelnost s bundou – nejsnadněji se manipuluje s rukavicemi podobnými lyžařským palčákům. Nevhodné jsou prstové a krátké rukavice. Na dobu oběda se hodí náhradní rukavice s odklopitelnou špičkou chránící holé prsty. Rukavice do lesa by v každém případě měly být nepromokavé a hřejivé (s kožíškem nebo fleecem uvnitř). Poslední skulinou v oblečení může být šála a čepice. Zde se velmi dobře hodí kukla doplněná šálou.

Další záludností jsou různá zapínání a zipy. Děti by měly zvládat jejich otevírání a zavírání samy. Nejen proto, že dvě paní učitelky stráví mnoho času, když mají každé dítě vyprostit z bundy či obléknout, ale také proto, aby si dítě mohlo pocit tepla regulovat samo v průběhu dne.

Článek o vybavení i s příklady vydal Svět outdooru.