Bezinkový školkový tým

Ivana Cviková – ředitelka

Moje cesta k Bezince začala v Sýkorce, Dětském lesním klubu v Brně, kde naše děti  chodily. Lesní mateřská školka změnila celé naší rodině život. Díky, Sýkorko. A tak jsem chtěla to, co zažily a zažívají naše děti a my,  umožnit i dětem a jejich otevřeným rodičům v tomto regionu.

Na cestě rodičovstvím jsem se setkala s Líným rodičem Toma Hodkinsona, některé body jeho manifestu se odráží i v Bezince: ODMÍTÁME MYŠLENKU, ŽE RODIČOVSTVÍ VYŽADUJE TĚŽKOU DŘINU, ODMÍTÁME PŘEBUJELÝ KONZUM, NEPLÝTVÁME PENĚZI ZA RODINNÉ VÝLETY ZA ZÁBAVOU ANI ZA DOVOLENÉ, HRAJEME SI V POLÍCH A LESÍCH, ČAS JE DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ PENÍZE, PŘIJÍMÁME ZODPOVĚDNOST a také PRYČ SE ŠKOLOU.

Je nádhera, co se stačilo od 1. dubna 2014 v Bezince udát, vybudovali jsme společně jedinečné zázemí, každý den ho využívá parta spokojených dětí, máme úžasné pedagogy, kolem vznikla komunita podobně smýšlejících lidí, kterým je spolu dobře.

Ale je to cesta, po které dále jdeme, vede nahoru, dolů, doprava, doleva, do konce, z kopce….Moc mě to těší a těším se, co bude dál.

 

Mgr. Petr Svoboda – pedagog ve velké jurtě a škole

Petr Swoboda

Vystudoval učitelství pro SŠ v kombinaci tělesná výchova a psychologie na FTVS a FF UK v Praze.  Půl roku před státnicemi jsem se vrátil do rodného kraje, úspěšně jsem ukončil studium a trvalo skoro 8 let, než se nám s přítelkyní podařilo přestěhovat se z Ostravy do vysněných Beskyd, hlavním impulsem byl samozřejmě přírůstek do rodiny, dcera Vilda. Mým učitelem se stala příroda a neutuchající touha stále posunovat svoje hranice.

Co umím? Mojí nejsilnější stránkou je tělocvik v širokém slova smyslu. Ale umím vidět cestu tam, kde ji jiní nevidí, prostřednictvím pohybu rozproudit tělo, rozložit a znovu složit kolo a podobná mechanická hebla, mám v hlavě kvanta encyklopedických vědomostí o psychologii, biologii člověka, baví mě matematika a fyzika.

Michaela Šimoníková  – pedagožka ve velké a malé jurtě

Misa

Žijeme s našimi třemi syny Matyášem, Damiánkem a Jonáškem, s pohodovým kocourem ve Skalici u FM v domě, který jsme si sami postavili. A jak už to u takových projektů bývá, stále se dokončuje, vždyť; „Cesta je cíl“!

Ráda chodím po horách, do lesa a ráda se věnuji tvorbě zahrady kolem našeho obydlí za asistence našich dětí. K mým zálibám také patří malování, hudba, zpěv a ochotnické divadlo „VITRIOL“.

Sloučení přírody, dětí a příjemných bytostí v lesní školce mě nadchlo, a o to víc si uvědomuji odpovědnost, že si mě Bezinka vybrala. Těší mě být s dětmi – naslouchat  i vysvětlovat, pohladit i promlouvat k srdci, nabídnout směr i dodržovat dohody.

„Vůni lesů, luk a potoků mám pevně zakotvenou sama v sobě a chci, aby to kouzlo děti předávaly dál

 Mgr. Renáta Stillerová – pedagožka ve velké jurtě, dobrovolník

Renca II

Pocházím ze Starého Města u Frýdku – Místku, kde jsem prožila kus svého života. Jsem za to moc ráda, protože vždy, když si vzpomenu na své dětství, tak se mi vybaví hry v lese, louky, rybník, kamarádi, zvířata, prostě všechno, co patří k dětství. Nám čtyřem holkám, které se kamarádíme doteď a na naše zážitky velmi rády vzpomínáme. Kamarádství je pro „malošky“ velmi důležité, a to se mi líbí na Bezince, kde všichni jsou parťáci!

Vystudovala jsem obor „Sociální práce“.  10let jsem strávila v jednom malém nakladatelství a dva roky pomáhala v Domě dětí a mládeže. Také jsem jezdila na tábory jako vedoucí, protože mě práce s dětmi vždycky bavila. Mojí cestu obohatil příchod mého muže Martina, se kterým jsem prožila a stále prožívám moc hezké roky. Oba dva rádi cestujeme, spíme pod stanem, pod širákem, milujeme hory a poznáváme různé kultury. Nejsilnějším okamžikem nás obou byl příchod naší dcery Stelly, se kterou poznáváme dále svět a hlavně sebe samé.

V Bezince se mi líbí se její přístup k dětem a to, že všechny její kroky vedou k tomu, aby byly naše děti šťastné, užily si své dětství v přírodě, s kamarády, s bosýma nožkama a kde se dospěláci chovají k dětem stejně tak, jak chtějí, aby se druzí chovali k nim. Co více si mohou děti přát? Snad už jen spokojené a usměvavé rodiče.

 

 

Ing. Zuzana Krautová – pedagožka ve velké jurtě

foto Zuzka

Ke své rodině bych asi hlavně chtěla říct, ze máme starý dům, který se nám od narození prvního syna podařilo z části zrekonstruovat, což byla velká zkouška pro nás, ale velký dar pro děti – hlavně díky mému trpělivému muži, který děti ke každé činnosti přizval a dal jim důvěru.

Vystudovala jsem nejprve Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity.  Následoval magisterský obor Humanitní environmentalistika na FSS MU (ve zkratce environmentální problematika z pohledu sociálních věd). Blíže jsem se zajímala o problematiku spotřeby domácností a její možné dopady na přírodu, což se dnes promítá do našeho běžného života.  10 let pracuji na „různé částečné“ úvazky v malé neziskové organizaci věnující se především problematice životního prostředí. Momentálně ráda trávím čas s rodinou, mám ráda práci na zahradě, různé rukodělné činnosti, šití, pohyb, hory, zvířata, čtení, čokoládu a spoustu jiných věcí.

Pokud se snažíme vést děti k lásce k Zemi, jsem si jistá, že nemůže být více, než „zařadit“ přírodu do běžného života, dovolit dětem ji zkoumat, osahat, očichat, ochutnat, naslouchat, cítit ji a souznít. To přesně, společně s citlivým přístupem k dětem, pro mě nabízí Bezinka. Jako rodič velmi oceňuji, že děti nejsou v rozporu s tím, co je doma a co je za jeho hranicemi, což považuji především u malých dětí za velmi důležité.

ing. Hana Hálová – pedagožka ve velké jurtě 

Do Bezinky mě přivedl můj syn, kde jsem vzhledem k jeho nekonvenční povaze zpočátku fungovala jako jeho asistent. Respekt, důvěra, soulad a dohoda apod. přestaly být imaginárnímí slovy slovy a já jsem vděčná, že se teď můžu spolu s dětmi a ostatními dospěláky podílet na vzájemném osvojování si těchto hodnot.

Co umím? Z dětských řad doběhnu i ty nejrychlejší zdrhače, miluji pohyb na vzduchu, po letech jsem se vrátila ke hře na flétnu a na kytaru, ráda zkouším nové věci (instruktorka indoor-cyklistiky a jumpingu, kurz výživového poradce ATAC, reiki, kurz Výchova Nevýchovou, kurz Výchova bez poražených…), ráda přijímám výzvy a překonávám sama sebe, špatně snáším, když vidím, že jsou děti v nepohodě, takže ve školce občas funguji jako utěšovací a objímací element.

Michal Chýlek – pedagog v malé jurtě a ve škole 

Od dětství jsem často chodíval sám nebo s kamarády do přírody na výpravy. Nejprve jsem objevoval minerály a zkameněliny…poté jsem začal pronikat ještě hlouběji do kouzla divoké přírody a hor. Dostal jsem se ke hře na bubny, etnické hudební nástroje a alikvotnímu zpěvu. Začala se ve mně  také probouzet touha malovat. Současně jsem studoval rodinnou psychoterapii, vychovatelství, antroposofii a vlastně všechno, co mě zajímalo. Láska k horám se v dospělosti proměnila v horolezectví…od kamenů v krystaloterapii…malba k dřevořezbě… hudba k muzikoterapii.

Chci děti vést k pozorování, citlivému vnímání a vlastnímu vztahu k přírodě. Podnikat dobrodružné výpravy za poznáním, objevy i poučením. Stále je ve mně ten malý kluk okouzlený přírodou. Také chci děti podporovat v tvořivosti, malbě, práci se dřevem, vztahu k hudbě, hudebním nástrojům a zpěvu.

Jeden vývojový psycholog a pedagog řekl: „ Pro dítě není ani z poloviny tak důležité něco vědět jako cítit!“

Mgr. Eva Bílková – pedagožka v malé jurtě 

Vystudovala jsem dva různorodé obory, střední veterinární školu a fakultu marketingových komunikací, marketingu jsem se věnovala více než deset let a zvířatům jsem se začala věnovat více až s narozením mých dětí, které můj život od základu změnili; a mohu tvrdit, že mé zájmy se jim tak nějak přizpůsobili; a konstatovat, že jsem velmi spokojená, že spolu zahradničíme, chováme zvířata, vyrábíme potraviny, hračky a dárky, a stále více si vážíme přírody. Jakmile jsem si uvědomila, jakou sílu a moc mají děti, stále více mě to k nim přitahovalo a naopak i je ke mně, takže postupně to byly mé děti, děti ze sousedství, děti kamarádů a teď i děti z Bezinky.

Velmi ráda chodím do přírody, miluji zvířata, pečuji o velké i malé lidi kolem sebe, sportuji, snažím se tvořit, být soběstačná, nestačí mi 24 hodin . . .

Lubo Bičej – pedagog v malé a velké jurtě 

Bc. Zuzana Váchová – t.č. na mateřské 

3.tden-z2015151

Už od dětství mi naprosto přirozené trávit čas od rána do večera venku, pro vodu jít do studánky a ne jen otočit kohoutkem, v zimě se vyhřívat u kamen či ohně, který bez přikládání sám nehoří.

Je mi velmi blízká intuitivní pedagogika, jejíž tříletou školu jsem absolvovala a dále se v ní vzdělávám, ale především, vnitřně rostu a zpřítomňuji se. Což s dětmi ani jinak nejde. K dalším mým zálibám, kromě přírody, je tanec, hudba, zpěv.  Od malinka mě fascinuje vesmír, jeho dokonalost a i nadále se snažím porozumět jeho zákonům a řídit se podle nich. Jeden z hlavních zákonů je zákon přitažlivosti, což se snažíme předat i dětem v Bezince. To, co vysíláš, se Ti časem vrátí.

K Bezince jsem se dostala díky svému synovi Kubíkovi, který je teď již ve škole. A nedávno jsem se stala maminkou Honzíčka.

Velice si vážím a cením tak stmeleného týmu, který v Bezince je. Myslím, že je to hodně důležité jak pro harmonický chod celé školky, tak pro spokojené děti. A o to nám především jde!

Jsem vděčná, že se mohu podílet a k tomuto dílu přiložit nejen ruku, ale především své srdce!

Lidé, kteří v Bezince byli a dali ji kus sebe. Děkujeme. 

  • Pavel Drastich
  • Jarda Ryšavý
  • Lukáš Kléberc
  • Vladimíra Nitrová
  • Radka Velechová
  • Martina Lorišová
  • Naďa Šlachtová
  • Lucie Tomčalová
  • Lucie Šidlová
  • Patrik Illy
  • Pavla Mužíková
  • Lenka Balcárková
  • Hanka Fingrová
  • Andrea Kastnerová