Zimní Bezinečka – klubík pro rodiče s pidi dětmi od ledna 2022

Přijďte společně se svým dítkem zažít lesní školku, její program, zvyklosti, rituály, být venku v přírodě, když bude hodně ošklivo, tak v jurtě. Ale to se nám asi nikdy nestalo. Okouknout lesní školku s mámou nebo tátou, babičkou nebo dědou.

Budeme si hrát, běhat, válet se, zkoumat přírodu – venku ….. a tvořit, společně obědvat – v jurtě, v teplíčku.

Cena: 2400 Kč za 8 střed (300 Kč/1 vstup), po vybrání 8 vstupů je možné si další koupit jednotlivě

S sebou: budeme fakt venku a v terénu, takže oblečení a obutí adekvátní počasí, pláštěnky v baťohu, svačinu a pití na dopoledne

Začínáme 12. ledna a poslední setkání bude 30. března 2022 a budeme spolu setkávat od 8,30 do 12 hod. 

Pro rodiče s dětmi od cca 1,5 roku do 3 let.

Zájemci pište na email: ivana@lkbezinka.cz

Význam svátků

Význam svátků…

Jaro už je tu, jaro se vrátilo! Morana, Mařena, Smrtholka už nás nemá ve své moci (ač nás velmi nerada opouští a drží se své vlády zuby nehty). Něco končí a něco začíná. Neustálý koloběh v jasném řádu Života, v jeho pravidelném rytmu, ve kterém pluje celý Vesmír, ve kterém se pohybují planety, Měsíc, naše Matka Země, Matka Příroda ve čtyřech ročních obdobích. Rymus, ve kterém tepeme i my se svými životy, svými nádechy a výdechy a vším, co prožíváme.

Než se zrodí nové v nás s tímto jarem, pojďme zavzpomínat na podzim a zimu, protože vše se vším souvisí a je zde důležitá kontinuita. Zvu vás na malý výlet v čase zpět, i do dob dávných, do života našich předků, kteří také oslavovali.Tento malý výlet je hledání souvislostí mezi naším životem a tím, co se děje v Matce Přírodě, je pátráním po hlubším významu svátků a tradic, abychom si uvědomili, co a jak chceme předat svým krásným dětem…

—–

Podzimní rovnodennost

Je tu podzimní rovnodennost a keltský svátek Samhain, který je koncem období hojnosti,tepla a světla. Začíná být chladno a brzy se stmívá. V životech našich předků, kteří žili v souladu s přírodou, začíná období nejistoty. Přechod ze světla do tmy a z tepla do zimy nám paralelně připomíná, jak je to i v životě lidském. Vzpomínáme na své blízké, kteří už odešli z naší fyzické reality. V noci z 31.10. na 1.11. mizí hranice mezi světem živých a mrtvých a je možné být chvíli nakrátko pospolu. Tímto se nám každý rok znovu otevírá možnost porozjímat, odpustit a dořešit, co jsme nestihli. Zapalujeme svíčky, abychom teplem a světlem prozářili srdce všech.

Advent

Tímto začíná doba adventní, čas příprav na příchod-návrat-zrození životodárného Slunce, bez kterého bychom nemohli žít. Advent je dobou klidu, rukodělných domácích prací, rozjímání a půstu, kterým tlumíme své tělesné potřeby – jednak abychom šetřili svými zásobami a zimu přežili, a také abychom se mohli více věnovat svému nitru, pocitům, myšlenkám. V období adventu slavíme svátek Sv. Mikuláše, který v nás otevírá další velké téma. – Sv. Mikuláš je ochránce dětí a patron chudých, je ztělesněním štědrosti a soucitu, doprovázen andělem a čertem – symboly dobra a zla v každém z nás – vnitřní anděl a vnitřní čert – vyhrává ten, kterého živíme (dva vlci, kteří se perou, vyhrává ten, kterého krmíme.) Jak to vlastně máme?

Zimní slunovrat, Vánoce

Zimní slunovrat je tu – tak dlouho očekávané Slunce se začíná vracet. Tato významná událost je v křesťanství symbolizována narozením děťátka, Ježíška. (Pozn. Skutečné datum narození Ježíše není známo.) Stavíme jesličky pro narozené děťátko, naše sluníčko. Jesličky, ve kterých je místo pro všechny bytosti na zemi – lidi i zvířata, a které jsou symbolem rodiny a uvědomění, že jsme všichni jedna velká rodina, že Matka Země živí všechny a že Slunce svítí pro všechny, bez rozdílu. Toto uvědomění nás vede k otvírání svých srdcí Lásce bez podmínek, naše štědrost vrcholí, naše náruč je otevřená k srdečným objetím všech. A o tom jsou Vánoce. 

Nový rok

Nový rok a leden – měsíc ticha, ledu, sněhu. Na všechno nové, co přinese nový rok, čekáme a se zatajeným dechem věštíme. V noci pozorujeme jasnou zimní oblohu a Tři Krále – tři hvězdy souhvězdí Orionu a na východě nejjasnější hvězdu Sírius. A jsou tu Hromnice a s nimi keltský svátek Imbolc – svátek světla na počest bohyně Brigit, která byla symbolem ženského principu, ochránkyně života, bohyně-matka. Imbolc je svátek přechodu mezi světlem počatým za zimního slunovratu a jeho prvními projevy v přírodě na jaře. Říkáme, že je Matka Země těhotná – posvátné světlo míří do jejího lůna, ve kterém je schován prozatím neprojevený život přírody.

Masopust

Po Třech Králích začíná masopustní období, které vrcholí popeleční středou. Masopust je radost z přečkané těžké zimy, bujaré hodování z posledních zásob, očekávání brzkého příchodu jara a probouzení nových sil v přírodě i v sobě. Karnevalové masky, které si vyrábíme a nasazujeme na svůj obličej, nám dovolují uvolnit se, vypustit, jakkoli vyjádřit a nechat odejít to temné či dosud skryté či potlačené v nás – to, co bylo objeveno v našem nitru při rozjímání v době adventní.

Ven s tím! Pouštím to Teď! Maska nám třeba také dává příležitost být na chvíli někým jiným, vystoupit ze svého ega a zasmát se sám sobě… Každopádně se otvíráme novému životu – stejně jako Matka Příroda, která se už pomalu chystá rodit.

Velikonoce, svátky jara, nového života

Po Popeleční středě začíná masa-půst, tj. 40-denní postní doba do Velikonoc. Tato doba byla pro naše předky velmi těžká. Nezbývalo jim vlastně nic jiného, než se postit a prosit o brzký příchod jara. Vynášení Morany, Mařeny, smrt holky a jarní rovnodennost, keltský svátek Ostara. Prosíme živly jako oheň či vodu, aby si vzalo Moranu, symbol zimy. Už nechceme být v její moci! Ale ona se jen tak nevzdává… – stejně tak je pro každého z nás těžké nechat v sobě umřít či odejít to, co odejít má. Matka Příroda rodí – přechodná fáze v první době porodní je ta nejtěžší. Smrt něčeho starého, absolutní důvěra v Život a vyšší vedení, porod nového. Samice jsou v březnu březí či rodí svá mláďátka, vítáme posly jara, zpěv ptáků, kvetoucí rostlinky, novou zeleň, jarní vůně, věnujeme se očistě (třetí doba porodní) a slavíme Velikonoce – Velké noce. Symboly našich předků o Velkých nocích nám jasně napovídají, že jde o svátky plodnosti a plození. Velikonoční pondělí – též červené pondělí, dívky s vajíčky, chlapci s pletenými pomlázkami z čerstvých zelených prutů… Velikonoce jsou navíc svátky pohyblivé a řídí se (překvapivě?) podle měsíční fáze – první úplněk po jarní rovnodennosti. Význam úplňku v lunárním cyklu ženy je znám. Dá se říci, že toto vše jemně napovídá, jak tento jarní svátek slavit. 😉 A když se zadaří, tak můžeme v době vánočních svátků vítat nové sluníčko.  A když se nezadaří, počkáme si na keltský svátek Beltine a první májovou noc.  (Pozn.: Velikonoce jsou samozřejmě významné svátky křesťanské, neb je historicky doloženo, že Ježíš přišel do Jeruzaléma o židovských svátcích Pesach. Zda skutečně skonal na kříži je na posouzení každého z nás. V každém případě na svém příběhu také ukazuje onen symbol smrti a znovuzrození). A jsme zase zpátky – na jaře. Můžeme využít té silné, jarní, život tvořící energie a nechat v sobě růst něco nového, krásného, cokoli, co chceme. Můžeme to dělat každé jaro, rok co rok, celý život, po věky věků, stejně jako naše Matka Země.

O dalších svátcích, které slavíme od dubna do září, si napíšeme zase jindy. Nechť je tento článek inspirací k hlubšímu hledání významu svátků, k pozorování, co se děje v přírodě I uvnitř nás v průběhu roku. Sama Matka Příroda je nám nekonečnou inspirací. Nechť se poznání každého z nás propojí s pochopením naší duše, života našich předků, přírodou a Matkou Zemí.

Vlaďka Nitrová

Pozn.: Zatímco jsem psala tento příspěvek, Kytička se nazdobila a hrála si u ohně na koncovku a zpívala – jako by věděla, co čem píšu. 

kyti

Tipy na knihy, které budou vaše děti milovat

  • Pavel Brycz: Dětský zvěřinec
  • Olga Černá: Kouzelná baterka
  • Arnošt Goldflam: Tatínek 002
  • Miloš Kratochvíl: Pes nám spadla
  • Marcel Vanek: Tibetské báje o Milarepovi
  • Jiří Žáček: Čarodějné pohádky pro malé kouzelníky
  • Daniela Krolupperová: Putování za nejmocnějším kouzlem
  • Jitka Molavcová: Pohádky z pastelky
  • Nagaraja Dharmachari: Buddhovy pohádky na dobrou noc
  • Lou Kuenzler, Karen Walace: Andělské pohádky na dobrou noc

Knihy

Knihy Drasta

Knihy II

Den s tatínky v Bezince tento týden

Tento týden máme v Bezince dva dny s tatínky. Ženy nad 7 let nesmí v tyto dny do školky vstoupit. Kromě Vlaďky a Zuzky, ale ty jsou prevlečené také za muže. Cílem je být se svými dětmi, s ostatními taťky (seznámit se, popovídat), užít si den venku, v jurtě … v Bezince. K tomu byla možnost vytvořit společnými silami několik budek, krmítek a draků. Moc se to povedlo …. děti i tatínci byli nadšení.

Martin: Děkuji za krásný den, už vím jak to v Bezince chodí – prostě pohoda. A Drasťa = 1. A abychom třeba nečekali do jara, tak ze sněhu se dá taky hodně tvořit – třeba hrad na sopce. No ale to až někdy nasněží!

Patrik: Ahoj Bezinko, připojuji se s poděkováním. Přidávám radost ze slunečného počasí a spaní po-o 🙂 Díky a těším se na nové příště…

Matěj: Ahoj Bezinko, moc diky za dnesni den. Byl jsem sice pouze pul dne a moc jsme toho nevytvorili (to, co jsme vytvorili moc neletalo), ale myslim, ze jsme si docela uzili tvoreni a den v Bezince je skvela vec. Drasta uvaril naprosto skvele jidlo (MOC DIKY) navic v naprosto luxusni velikosti porce, takze parada 🙂

IMG_7971 IMG_7967 IMG_7980 IMG_7982 OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA  OLYMPUS DIGITAL CAMERA  IMG_7963

Od rodičů ….

Milá Bezinko,

chtěla bych ti moc poděkovat.Poděkovat za naději,kterou ve mě tvá přítomnost vyvolala.Naplnila mě klidem a jistotou,že až bude naše holčička dostatečně velká,budu ji moci s láskou a důvěrou „půjčit“ na opatrování tobě.Jsem šťastná,že i v našem kraji se našel tým lidí,kterým záleží na tom jak naše děti vyrůstají a učí se novým věcem.Že se našlo místo,kde si bude moci naše holčička užívat volnosti a přírody.Za to vám všem velký dík.

Krásné dny vám všem

mamka Lada a Amálka 🙂